Na konci dubna se ve Vukovaru konala konference Localism Conference pořádaná skupinou ECR (European Conservatives & Reformist group). Díky Pavlovi Brandovi jsem dostal příležitost vystoupit na této konferenci s příspěvkem o přeshraniční spolupráci Libereckého kraje a okolních regionů v Polsku a Německu. Měl jsem tak kromě pracovních povinností příležitost vidět města Vukovar a hlavní město Chorvatska – Záhřeb.
Vukovar
Vukovar je město se silnou a ne vždy příliš pozitivní historií. Už v pradávné minulosti se o tuto oblast sváděly těžké boje. Město a okolí bylo silně poškozeno občanskou válkou v Jugoslávii, bitva o město Vukovar byla dokonce jednou z nejsilnějších ve válce o nezávislost Chorvatska.
Před samotnou konferencí jsme navštívili válečný památník. To místo má neskutečné génium loci. Smutná a zároveň klidná atmosféra připomíná spoustu ztracených životů mladých lidí. Už když jsme se blížili k památníku, viděli jsme mnoho prostřílených fasád. Zarazilo mě, jak moc poškozené byly. To není jedna, dvě díry v omítce, fasáda je poseta stovky otvory po střelách, které jen dokazují, jak silné boje se tu musely odehrát.
Záhřeb
Následující den po konferenci mi letadlo odlétalo až pozdě odpoledne. Měl jsem tak čas navštívit centrum Záhřebu. Hlavní město Chorvatska je velmi rozlehlé s dlouhými bulváry lemovanými spoustou zeleně. Cestou z hotelu tramvají do centra jsem viděl desítky upravených parků, ale také hodně paneláků se zastaralou fasádou. Hned se mi vybavilo, jak se díky zateplování Česko obarvilo. Sice vypadají naše města jako dětské omalovánky, ale je to stále lepší, než pohled na zničené fasády chorvatských paneláků.
Hlavní dominantou města je katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava. Stavba prochází rekonstrukcí po zemětřesení, které ji poničilo a ani po 100 letech nebyla úplně dokončena. Katedrála je ale opravdu nádherná.
Centrum města mě překvapilo rozlehlými parky s vodními fontánami. Ať ve městě zabočíte doprava nebo doleva, vždy narazíte na nějaký park, fontánu nebo sochu. Záhřeb přímo vybízí k procházkám a odpočinku.
Doprava v Záhřebu není drahá, 90 minutový lístek, který mi stačil na cestu z hotelu do centra, stojí 10 Kun (asi 36 Kč), autobus na letiště vyjde na 30 Kun (108 Kč). Najít jej však bylo docela komplikované. Na autobusovém nádraží jsem společnost, která byla popsaná na webu letiště, nenašel. Pomohly až informace, kde jsem si musel vystát dlouhou frontu (a to nemluvím o tom, jak dlouho jsem tu přepážku hledal). Do autobusu jsem nastoupil 2 minuty před odjezdem… ufff😓.
Letiště v Záhřebu září novotou. Otevřelo se zřejmě nedávno, protože už když jsme na něm ve čtvrtek přistávali, tak pilot zabloudil a jel ke staré odbavovací hale 😂.
V Chorvatsku jsem byl podruhé v životě. První cesta na dovolenou do Novigradu těsně po skončení občanské války ve mě zanechala spíše negativní pocity. Od té doby jsem tam nebyl. Nyní, po druhé návštěvě Chorvatska, svůj postoj rád přehodnotím a vydám se sem určitě i na letní dovolenou😉. Hvala Hrvatsku! 🇭🇷